kked milujes neje co riesit!!:D:D

toto je pribeh co mi napisala jedna baba na bloku ....je fakt dobra!

19. července 2008 v 21:12 | via9 |  ja!
Ďábelský plán
Konečně přišel den D. Se svojí nejlepší kamarádkou Sašou jsme se zrovna měli stěhovat do Berlína. Strašně jsme se těšili, že potkáme nové lidi. Měli jsme se stěhovat do nějaké vily do podnájmu. Přestupovaly jsme tam totiž na školu tak abychom nemusely dojíždět. Konečně jsem byla sbalená. A mohla jsem vyrazit naproti Saše. Měla stejný nápad a tak jsme se sešly v půlce cesty.
"Ahoj Vio. Musíme si pospíšit, za chvíli nám odjíždí rychlík."
Společně jsme vyrazili na nádraží. Měli jsme to jen taktak. Našli jsme si volné kupé a rychlík se rozjel. Po cestě jsme si povídaly co všechno jsme si sbalily a co tam budeme všechno dělat. Konečně hlásili hlavní nádraží Berlín. Vystoupily jsme a přivolaly jsme si taxi. Vůbec jsme nevěděli kde to je. Nadiktovaly jsme taxikáři adresu a on nám zastavil před asi tak čtyřpatrovým domem. Zazvonily jsme na zvonek se jménem paní domácí. Vyšla postarší paní a zavedla nás před náš byt. Dala nám klíče a my jsme vstoupily do světlé místnosti se dvěmi postelemi. Zabrala jsem si tu u okna. Vybalily jsme si. Byla tu ještě malá koupelna a kuchyň. Rozhodly jsme se, že se vydáme prohlédnout si okolí. Naproti naší vile byl café-bar. Jelikož jsme měli hlad, rozhodli jsme se, že nejdřív půjdeme něco sníst.byla útulná a bylo v ní pár lidí. Po jídle jsme šli zase na prohlídku. Hned za rohem bylo náměstí. Uprostřed něho byla kašna ve steré se cachtalo pár dětí. Najednou do mě Saša strčila loktem.
"Hale Vio koukni na ty čtyry kluky támhle."

Na lavičce u kašny seděli kluci. Mě se hned zalíbil ten blonďák s modrýma očima. Byl vážně k nakousnutí. A Saše zase hnědovlasý kluk s hnědýma očima.
"Tady se mi bude líbit."
Řekla jsem a Saša mi dala za pravdu. Neměli jsme ovšem odvahu za nimi jít. A tak jsme si šli prohlédnout krámky okolo náměstí. Bylo tam pár krámků s oblečením, restaurace a mnoho dalších. Byl nejvyšší čas vyrazit zpátky. Museli jsme ještě zavolat rodičům jak jsme dojeli a uvařit si nějakou večeři. Když jsem otevřela dveře málem jsem se srazila s nějakým klukem.
"Jé promiň."
Pípla jsem. Kluk se na mě usmál.Měl černé vlasy a hnědozelené oči.
"To je v pořádku. Ty jsi tady nová?"
"Ano já jsem se sem dneska přistěhovala s kamarádkou. Já jsem Via a tohle je Saša."
Teprve teď Saša vykoukla zpoza mě.
"Ahoj já jsem Luminor. Chystáte něco na večer? Že by jste mohli přijít ke mně na večeři a Trošku víc se seznámit. Co vy na to?"
"To je fajn. My by jsme stejně něco museli vařit. Jenom musíme zavolat domů."
"Jo tak v sedm u mě. Já ještě musím stejně dojít nakoupit. Je to pokoj šest."
Došli jsme do pokoje a šli jsme volat. Popsali jsme jim co jsme dneska dělali, a že jsou tady všichni milí. A byl nejvyšší čas vyrazit na večeři. Luminor nám otevřel a pozval nás dál. Měl podobný pokoj jako mi. Akorát místo dvou postelí tady měl jednu, takže tu měl víc místa. Celou večeři jsme si povídali. Dozvěděli jsme se, že Luminor se sem přistěhoval tak před rokem, taky sem přijel kvůli škole. Nechtělo se nám vůbec pryč. Tak jsme se domluvili na druhý den. Prý nás představí svým kamarádům.
*
Dlouho nám trvalo, než jsme vylezli s postele a ještě déle, než jsme se vůbec oblékly. Sešli jsme se podle plánu a vyrazili. Najednou jsme uviděli ty kluky ze včerejška. A Luminor šel přímo k nim. Zastavili jsme se až u nich a Luminor řekl.
"Tohle je Via a Saša. Přistěhovaly se sem kvůli škole a tohle je Stify."
Ukázal na kluka, který se mi líbil.
"Shin."
Ten se zase líbil Saše.
"Kiro a Yo."
Kiro byl menší a měl rezavé vlasy a modré oči a Yo byl špinavý blonďák se zelenýma očima.
Šli jsme si všichni sednout do restaurace. Všichni kluci se znají ze školy. Na odpoledne jsme se domluvili, že půjdeme na koupaliště. Luminor ani Kiro prý nepřijdou, protože mají práci a Yo si prý s sebou vezme svojí přítelkyni. Skvěle jsme si to tam užívali. Stifymu jsem se nejspíš líbila také. První kdo se od party odtrhl byl Yo se svojí přítelkyní. Prolezli jsme snad všechny skluzavky a atrakce. Potom Shin řekl, že by si dal zmrzlinu. U zmrzliny byla velká fronta a tak si tam sním do ní ochotně stoupla Saša, aby tam nemusel čekat sám. Zůstala jsem tu jenom já se Stifym. Chvíli jsme leželi vedle sebe na dece a pak jsme šli do vody. Začali jsme na sebe stříkat a navzájem se potápět. Bylo to strašně skvělý. A najednou mě chytl za boky a přitáhl si mě těsně k sobě. Naklonil se ke mně a já nevěděla co mám od něho čekat. Naklonil se až k mému uchu a řekl.
"Vio ty jsi strašně skvělá a hezká holka. Šíleně se mi líbíš. Už od začátku co jsem tě uviděl."
Na důkaz svých slov mě políbil. Přála jsem si, aby se zastavil čas. Bylo to tak neskutečně krásné. Ale nic netrvá věčně. Vylezli jsme z vody a šli si sníst zmrzlinu. Shinovi to nedalo a rýpnul si.
"Vy jste teda nezaháleli. My tam div nevystáli důlek a vy si tady zatím takhle užíváte."
Řekl naoko naštvaně. Ale Stify ho převezl.
"Vždyť sis mohl užívat také. Měl jsi tam s sebou takovou kočku a ty nic."
"To musím napravit."
Usmál se a převalil Sašu na záda.
"Hej počkej. Já mám tu zmrzlinu. Jé už mi teče po ruce."
Shin jí tu zmrzlinu z ruky olízl a potom jí kus ukousl. Saša se naštvala a ukousla mu také zmrzlinu.
"No vidíš. Nejen, že mě nechce, ale ještě mi sní celou zmrzlinu."
V tu chvíli se všichni rozesmáli. Kluci nás doprovodili domů a Stify mi dal pusu. A Shin řekl.
"No přece nebudeme pozadu."
A chtěl dát Saše pusu. Ta mu ovšem nastavila pouze tvář. Večer mi Stify psal, že se zítra sejdeme ráno na náměstí, a ať přijdu sama.
*
Nepodařilo se mi vstát aniž bych Sašu vzbudila.
"Kam jdeš tak brzo?"
Řekla rozespale Saša. Co teď? Jo už to mám.
"No já jdu nakoupit pečivo. Abychom měli na snídani."
Saša se otočila a spala dál. Vyplula jsem z domu a šla na náměstí. Stify už tam na mě čekal.
"Víš dostal jsem takový ďábelský plán. Včera jsem si všiml, že se Shinovi nejspíš líbí Saša, ale nějak se k ničemu nemají. No a tak jsem myslela, že by jsme je mohli dát dohromady."
"No to je dobrý nápad. Ona je Saša trochu stydlivá, ale Shin se jí taky nejspíš líbí."
Probírali jsme to cestou do pekařství. Musela jsem koupit ty rohlíky pro které jsem původně šla. Domluvili jsme se, že večer půjdeme do klubu a tam je zkusíme nějak dát dohromady. Když jsem přišla domu, Saša tam nebyla. Když se asi po deseti minutách vrátila řekla mi, že se byla projít. Večer jsme šli do klubu. Kluci tam na nás čekali. Najednou se stalo něco, co jsem nečekala ani já a podle pohledu Stifa ani on. Saša se rozběhla naproti Shinovi a políbili se. Stify byl pohotový a řekl.
"Nechce nám tady někdo něco vysvětlit?"
"No my už jsme se dali trochu dohromady. Ale nechtěli jsme vám nic říkat. No a dneska ráno jsme se sešli a domluvili se, že vám to řekneme."
V tu chvíli jsme se se Stifym rozesmáli. Koukli se na nás nechápavě, ale my jsme jim nic neřekli. Tohle byl vážně ďábelský plán.
Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maroa1...azet maroa1...azet | 6. července 2009 v 18:06 | Reagovat

strááášne super príbeh:)..keby tak mal pokračovanie:)..no nič:)...aj tak je super:)..aj tvoj blog:)...stráááášne sa mi páči:) :-P

2 via via | 26. srpna 2009 v 22:49 | Reagovat

:) uau dakujeeem  8-)  si velmi mila :)  

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama